Nahrávam

Svatby, pohřby, večírky, ženské a pořád nějaké přípitky – jaký to má smysl? Na co že to vlastně připíjíme? Ona mě miluje. A já? Možná toho vůbec nejsem schopen? Je se mnou něco špatně? Co musí přijít, aby to se mnou něco udělalo? // Miluju ho. A on? Pořád jen divně zírá do země, nic se ho netkne. Co s tebou je, Oněgine?! // Klasika z nejklasičtějších o tom, jaké to je, ocitnout se uprostřed romantického příběhu, a nic přitom necítit. Drama marnosti a tužeb, které nelze naplnit. Připijme si! Na... lásku?

Zbrusu novou úpravu Puškinova textu pro Městské divadlo Zlín připravil režisér Juraj Augustín a dramaturgyně Kateřina Menclerová. Inscenace si pohrává se svěží komikou předlohy a především hledá její styčné plochy se současností. V době, kdy je honba za velkolepými zážitky téměř životní nutností, je tak lehké přehlédnout lásku, která nepřichází s ohňostroji a romantickou hudbou, ale se zpocenými dlaněmi a třesoucím se hlasem. A právě to se stane Oněginovi. A je po lásce.

Překlad Milan Dvořák
Úprava Kateřina Menclerová, Juraj Augustín
Režie Juraj Augustín
Scéna Svatopluk Sládeček
Kostýmy Markéta Oslzlá Sládečková
Dramaturgie Kateřina Menclerová a Jana Kafková
Hudba Jiří Najvar

V hlavních rolích Vojtěch Johaník a Markéta Kalužíková

Dále hrají: Helena Čermáková, Eva Daňková, Tomáš David, Romana Julinová, Rostislav Marek, Luděk Randár, Gustav Řezníček, Marie Vančurová